Sběratelství má v českých zemích bohatou a dlouhou tradici sahající až do středověku. Od šlechtických kabinetů kuriozit přes měšťanské sbírky až po moderní sběratelské komunity - pojďme se projít fascinující historií tohoto fenoménu, který ovlivnil českou kulturu, vědu i společenský život.
Počátky sběratelství v českých zemích
Stejně jako v jiných evropských zemích, i v českých zemích byly první systematické sbírky spojeny s panovnickými a šlechtickými rody. Již ve 14. století za vlády Karla IV. vznikala významná sbírka relikvií a uměleckých předmětů na Karlštejně. Tato sbírka měla reprezentovat panovníkovu moc a prestiž.
Skutečný rozkvět sběratelství však nastal v období renesance, kdy se začaly formovat tzv. "kunstkomory" nebo "kabinety kuriozit" - sbírky vzácných, exotických a neobvyklých předmětů. Tyto kabinety měly odrážet rozmanitost světa a často obsahovaly předměty z oblasti přírodních věd, umění i technických vynálezů.
Rudolfínské sbírky
Nejvýznamnější sbírkou na českém území byla bezesporu kunstkomora císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Rudolf II. (1552-1612) shromáždil jednu z nejrozsáhlejších sbírek své doby, která zahrnovala:
- Umělecká díla od významných mistrů jako Arcimboldo, Dürer nebo Brueghel
- Vědecké přístroje a astronomické nástroje
- Exotické přírodniny, minerály a zkameněliny
- Vzácné rukopisy a knihy
- Kuriozity z celého světa
Rudolf II. nejen sbíral, ale také podporoval umělce a vědce, kteří působili na jeho dvoře. Praha se tak stala jedním z evropských center sběratelství a umění. Bohužel velká část této sbírky byla rozptýlena během třicetileté války, zejména po švédském vpádu v roce 1648.
Šlechtické a církevní sbírky 17. a 18. století
Po třicetileté válce se na českém území etablovaly nové šlechtické rody, které pokračovaly v tradici sběratelství. Mnohé z těchto rodů vybudovaly významné sbírky, které se částečně dochovaly dodnes:
Šternberkové
Hrabě Kašpar Maria Šternberk (1761-1838) vytvořil jednu z nejvýznamnějších mineralogických a paleontologických sbírek své doby, která se později stala základem sbírek Národního muzea v Praze. Byl také spoluzakladatelem tohoto muzea v roce 1818.
Lobkovicové
Rod Lobkoviců patřil k významným sběratelům umění, knih a hudebních partitur. Jejich sbírka obsahovala mimo jiné i Beethovenovy rukopisy a dnes je částečně přístupná v Lobkovickém paláci na Pražském hradě.
Církevní sbírky
Významným fenoménem byly také sbírky v klášterech a u církevních hodnostářů. Například knihovna Strahovského kláštera v Praze obsahuje vzácné rukopisy a tisky, zatímco Arcibiskupství olomoucké vlastnilo významnou sbírku obrazů.
Vznik muzejnictví a veřejných sbírek v 19. století
Devatenácté století přineslo zásadní změnu v pojetí sběratelství. Soukromé sbírky se začaly transformovat do veřejných institucí - muzeí - která měla vzdělávat širokou veřejnost a uchovávat národní kulturní dědictví.
Národní muzeum
Založení Národního muzea v Praze v roce 1818 (původně jako Vlastenecké muzeum) představovalo milník v historii českého sběratelství. Muzeum vzniklo z iniciativy vlastenecky smýšlející šlechty a inteligence a jeho cílem bylo dokumentovat přírodu, historii a kulturu českých zemí. Základem sbírek se staly dary šlechtických mecenášů i obyčejných občanů.
Uměleckoprůmyslové muzeum
V roce 1885 bylo v Praze založeno Uměleckoprůmyslové museum, které se zaměřovalo na sbírání uměleckého řemesla a designu. Jeho vznik souvisel s rozvojem průmyslu a snahou o zvýšení estetické úrovně průmyslových výrobků.
Regionální muzea
V průběhu 19. století vznikala také řada regionálních muzeí, která často vycházela z aktivit místních sběratelů a vlastenců. V Olomouci bylo Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum) založeno v roce 1883 a jeho sbírky obsahovaly archeologické nálezy, umělecká díla i přírodovědné exempláře z regionu.
Rozvoj soukromého sběratelství na přelomu 19. a 20. století
S rozvojem měšťanské společnosti se sběratelství stalo dostupnějším i pro střední vrstvy. Zatímco dříve byly sbírky výsadou aristokracie a církve, nyní si i průmyslníci, obchodníci a příslušníci svobodných povolání mohli dovolit budovat vlastní kolekce.
Sběratelé umění
Významnou osobností byl pražský advokát a mecenáš Josef Hlávka (1831-1908), který kromě podpory umělců budoval i vlastní sbírku umění. V Praze vynikali také sběratelé Jindřich Waldes nebo Josef Sudek, v Brně pak například textilní průmyslník Löw-Beer.
Filatelie a numismatika
Na přelomu 19. a 20. století se rozvinuly i nové formy sběratelství. Filatelie (sbírání poštovních známek) se stala populární po vydání první poštovní známky v roce 1840. V českých zemích vznikaly filatelistické spolky a časopisy už od 80. let 19. století.
Podobně se rozvíjela i numismatika (sbírání mincí a medailí), která měla v českých zemích tradici už od renesance, ale teprve nyní se stala organizovanějším a populárnějším koníčkem. V roce 1919 byla založena Numismatická společnost československá.
Sběratelství v období první republiky (1918-1938)
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 procházelo sběratelství dalším rozvojem. Soukromí sběratelé měli lepší přístup k mezinárodnímu trhu s uměním a starožitnostmi, vznikaly nové sběratelské spolky a časopisy.
Významní sběratelé meziválečného období
K nejvýznamnějším sběratelům této doby patřil průmyslník a mecenáš Jindřich Waldes (1876-1941), jehož sbírka knoflíků a spínadel byla světově unikátní. Textilní magnát Josef Bartoň-Dobenín budoval významnou sbírku umění na zámku v Novém Městě nad Metují. Velkým sběratelem byl i prezident T. G. Masaryk, který shromáždil rozsáhlou knihovnu.
Rozvoj sběratelských oborů
Meziválečné období přineslo rozvoj nových sběratelských oblastí. Sbírání pohlednic, etiket, známek či odznaků se stalo dostupným koníčkem pro široké vrstvy obyvatelstva. Vznikaly specializované obchody, aukční síně a burzy.
Sběratelství v období 1939-1989
Druhá světová válka a následný komunistický režim znamenaly pro české sběratelství obtížné období. Během nacistické okupace byly mnohé židovské sbírky zkonfiskovány a rozkradeny. Po roce 1948 pak došlo k znárodnění mnoha soukromých sbírek.
Nucené přesuny majetku
Sbírky šlechty a zámožných průmyslníků byly po roce 1948 konfiskovány a často rozptýleny mezi různé státní instituce. Mnozí sběratelé emigrovali a své sbírky buď zanechali v Československu, nebo je za dramatických okolností vyvezli.
Zájmové sběratelství v době socialismu
Navzdory nepříznivým podmínkám sběratelství jako koníček nezaniklo. Naopak, některé jeho formy se těšily velké popularitě. Filatelie, numismatika nebo sběratelství odznaků byly mezi lidmi velmi rozšířené. Vznikaly oficiální sběratelské organizace, jako byl Svaz československých filatelistů nebo Česká numismatická společnost.
Specifickým fenoménem této doby bylo sbírání gramofonových desek, zejména zahraničních interpretů, které byly obtížně dostupné. Sbírání se tak stávalo i formou úniku z oficiální kultury a projevem individuality.
Současné sběratelství v České republice
Po roce 1989 došlo k renesanci soukromého sběratelství. Otevření hranic a svobodný trh umožnily sběratelům rozšiřovat své kolekce o předměty, které byly dříve nedostupné. Zároveň začaly probíhat restituce uměleckých děl a předmětů zabavených po roce 1948.
Nové trendy ve sběratelství
V současnosti pozorujeme několik trendů v českém sběratelství:
- Rostoucí zájem o sběratelské obory spojené s moderními technologiemi (historické počítače, herní konzole, mobilní telefony)
- Návrat k tradičním oblastem jako je sběratelství knih, grafiky nebo starožitností
- Rozvoj online platforem pro sběratele, které usnadňují nakupování, prodej i výměnu sběratelských předmětů
- Vznikají specializované sběratelské kluby a společnosti, jako je náš Klub Sběratelů Olomouc
Sběratelství jako investice
V poslední době roste význam sběratelství jako formy investice. Zejména umění, vzácné mince, známky či sběratelské karty mohou představovat zajímavou alternativu k tradičním investičním nástrojům. Vznikají specializované investiční fondy zaměřené na sběratelské předměty.
Závěr
Historie sběratelství v českých zemích je fascinujícím obrazem vývoje naší společnosti, kultury i ekonomiky. Od šlechtických kabinetů kuriozit přes národní obrozenecké sbírky až po moderní sběratelské komunity - vždy bylo sběratelství nejen koníčkem, ale i způsobem, jak uchovávat kulturní dědictví a předávat znalosti dalším generacím.
Náš Klub Sběratelů Olomouc je hrdý na to, že může být součástí této bohaté tradice. Pořádáme pravidelné přednášky o historii sběratelství, výstavy a setkání sběratelů ze všech možných oborů. Pokud vás historie sběratelství zaujala, neváhejte navštívit některou z našich akcí nebo se stát členem našeho klubu. Těšíme se na setkání s vámi!